Diagnostika – informace rodičům

 

MIMOŘÁDNĚ NADANÍ ŽÁCI

Mimořádně nadaní žáci (MNŽ) mají specifické vzdělávací potřeby, na které je zapotřebí reagovat a vytvářet pro ně stimulující, dostatečně náročné výukové podmínky. Z těchto důvodů je důležité, že problematika MNŽ má již několik let oporu v zákonných normách pro základní a střední školství  (§ 17, §18 a §19 z. 561/2004 Sb. /školský zákon/ a navazující vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků a studentů mimořádně nadaných ). Dále pro ZŠ: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – kapitola 9-Vzdělávání žáků mimořádně nadaných.
Nadání je nejčastěji definováno jako soubor schopností, které jedinci umožňují dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace. Člověk může disponovat jedním nebo i několika druhy nadání. V běžné populaci se podle typu nadání a rozdílů v definicích nadání vyskytuje 3-10% mimořádně nadaných. Sportovní a umělecké talenty bývají již u malých dětí poměrně snadno rozpoznány a mohou být také záhy rozvíjeny, protože nabídka sportovních, hudebních, výtvarných aj. kroužků a uměleckých škol je dostatečná.
Na rozdíl od jiných oblastí nadání (uměleckých, pohybových…) je v odborné i zákonné kompetenci pedagogicko-psychologických poraden nadání kognitivní (poznávací či rozumové schopnosti, intelekt). Kognitivně nadané děti samozřejmě nejsou skupinou homogenní, přesto se vyznačují některými společnými znaky: rychlou schopností učit se nové poznatky, vynikající pamětí, schopností pracovat s koncepty komplexnější a abstraktnější povahy, vysokou tvořivostí, množstvím nápadů a alternativ řešení, zvídavostí, upřednostňováním samostatné práce, sofistikovaným smyslem pro humor, výrazným smyslem pro spravedlnost, morálku a fair play, perfekcionismem, individualismem, kvalitní a dlouhodobou schopností koncentrace v oblasti svých zájmů, širokými znalostmi v oblasti zájmů. Často začínají velmi brzy mluvit, brzy se začínají spontánně zajímat o symboliku – čtení a psaní.  Oproti běžným vrstevníkům vnímají souvislosti tam, kde je jiní nevidí, ostře vnímají pravidla, ale i rozpory, nespravedlnost a reagují na ně, obtížně se podřizují direktivnímu vedení, mohou se chovat nekonformně. Svou „jinakostí“ mohou vzbuzovat nepochopení okolí, na které pak mohou reagovat afektem až agresí.
Skutečné schopnosti nadaných dětí mohou vlivem přidruženého handicapu zůstat skryté, nepoznané. Aby dítě mohlo naplnit své nadání, nestačí k tomu jen jeho vnitřní potenciál, tedy vysoká inteligence, tvořivost, motivace – velmi důležité je také stimulující prostředí, ve kterém žije, příležitosti k poznávání. Handicapem pro rozvíjení potenciálu dítěte tak může být nepodnětné rodinné prostředí, ale i tělesné či smyslové vady, vady řeči, dyslexie, poruchy autistického spektra apod. Individuální vývojové disproporce se potom mohou projevovat např. tak, že děti vysoce nadprůměrné ve výkonech a tvořivosti, jsou překvapivě nevyzrálé v sociálním chování, mají slabě rozvinuté motorické dovednosti apod.
V základní škole často bývá pro mimořádně nadané děti náročnost učiva příliš nízká (může se týkat jen určitých předmětů, především u dětí s vyhraněným nadáním, např. v matematice, nebo u dětí s mimořádným nadáním a zároveň specifickou vývojovou poruchou učení). Předepsané postupy učení nebo řešení úloh bývají pro tyto děti nevyhovující a demotivující. Se ztrátou motivace ke školní práci dochází ke změnám v prožívání i chování, následně i v postoji k autoritám ve škole. Nespokojenost dítěte se může projevovat nechutí ke školnímu učení až rezignací na snahu a školní výkonnost. Dlouhodobá nespokojenost ve škole se pak může projevit nejen pasivitou a nesoustředěností na výuku, ale i  nevhodným chováním, např. upoutáváním pozornosti (šaškováním, vykřikováním, negativismem) a  otevřenými agresivními konfrontacemi s učiteli , což může být mylně považováno za nevychovanost, poruchy chování apod.

Rozpoznání (identifikace) mimořádného nadání je dlouhodobý proces, neboť do věku 8- 9 let je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání nebo zrychlený vývoj, který se postupně může časem vyrovnávat s tzv. věkovou normou. Při identifikaci mimořádně nadaných dětí se uplatňuje jak pozorování v rodině i ve škole, portfolio (z informací rodičů), rozbor výsledků práce žáka, rozhovory se žákem, jeho rodiči, učiteli, vedoucími zájmových kroužků a také psychologické a pedagogické diagnostické metody. Pracovníci sítě pedagogicko-psychologických poraden poskytují zákonným zástupcům nebo učitelům se souhlasem zák. zástupců dítěte pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka, jak v oblasti vzdělávání s využitím např. možností akcelerace či obohacování v režimu individuálního vzdělávacího plánu, tak v oblasti sociálního začlenění ve vrstevnické skupině. Vytváření vztahové sítě je totiž u mimořádně nadaných dětí ovlivněno jejich častou tendencí k introverzi, navíc některé jejich typické osobnostní vlastnosti (sklon k  perfekcionismu, zvýšená kritičnost k sobě i okolnímu světu, specifický druh humoru apod.) mohou znesnadňovat vytváření nekonfliktních vztahů jak ke spolužákům a učitelům, tak k sobě samému.

Koordinátoři pro mimořádně nadané žáky pro Olomoucký kraj
Božena Kučková, psycholog
PhDr. Daria Slavíková, psycholog
Mgr. Lenka Hetová, speciální pedagog

Literatura (výběr):
Předškolní věk:  Mönks, F.J.-Ypenberg, I.H.: Nadané dítě. Praha Grada 2002.
Campbell, J.R.: Jak rozvíjet nadání vašich dětí, Praha Portál 2001
Fisher, R.: Učíme děti myslet a učit se, Praha Portál 2004
Školní věk:
Laznibatová, J.: Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava IRIS 2001.
Hříbková, L.: Nadání a nadaní , Praha UK PdF 2002
Dočkal, V.: Zaměřeno na talenty, Praha Cover 2005

Chcete vědět víc?
Národní ústav pro vzdělávání (NUV)www.nuv.cz

Společnost pro talent a nadání StaN-ECHA (poradna, klub rodičů) http://www.talent-nadani.cz/
(Klub rodičů při StaN-ECHA – pravidelně se scházejí každou 3. středu v měsíci v prostorách fakultní ZŠ Chlupova v Praze 5-Lužinách, na programu bývá odborná přednáška i výměna zkušeností mezi rodiči, přednášky i setkání s odborníky lze prostřednictvím Klubu rodičů objednat i do jiných měst)

On-line vzdělávací projekt Institutu dětí a mládeže MŠMT ve spolupráci s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK Praha Talnet (talentovaní žáci 8. a 9. tříd a víceletých gymnázií absolvují výukový on-line kurz a získají certifikát MFF UK www.talnet.cz

Občanské sdružení Mensa ČR (letní tábory i pro rodiče s dětmi – zábavně-vzdělávací campy rozvoje logických schopností, literární a filmově-dramatický camp, projekt herních klubů – fungují v Olomouci a okolí na ZŠ Hálkova, ZŠ Mozartova, ZŠ Spojenců, v Litovli na gymnáziu a na ZŠ Vítězná) www.mensa.cz/

Centrum rozvoje nadání (fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno)
www.nadanedeti.cz – informace pro psychology, pedagogy, rodiče – diskusní internetové skupiny

Občanské sdružení Arachne – přírodní vědy, soustředění pro středoškoláky – http://arach.cz/

ŠKOLNÍ ZRALOST

Zralost pro nástup školní docházky je dosažení takové úrovně tělesného, rozumového, citového a společenského vývoje u dítěte nastupujícího povinnou školní docházku, v rámci které je schopno úspěšně zvládat požadavky a nároky spojené se vstupem do školy (např. přizpůsobit se změně denního režimu, začlenit se v dětské skupině, respektovat jiné autority než rodičovské, spolupracovat ve skupině, odložit uspokojení svých potřeb a podřídit se pravidlům a normám, soustředit se cíleně na činnost a vytrvat u ní, učit se číst, psát a počítat …).
Drobné vývojové nerovnoměrnosti jsou u dětí obvyklé, protože každý jedinec se vyvíjí vlastním tempem v závislosti na vnitřních předpokladech a vnějších formujících vlivech. Pokud jsou vývojové nerovnoměrnosti včas rozpoznány, lze je v mnoha případech úspěšně vyrovnat záměrným a cíleným působením ještě dříve, než dítě do školy nastoupí.
Výraznější vývojová nevyzrálost (ať už jsou její příčiny jakékoliv) je však významnou překážkou pro úspěšnost a spokojenost dítěte ve škole. Řešením může být odložení školní docházky o 1 rok.

Vyšetření školní zralosti – tj. posouzení připravenosti pro školu
Tělesný vývoj a zdravotní stav před nástupem do školy zhodnotí lékař. Aktuální úroveň psychického a sociálního vývoje předškoláka na žádost jeho zákonných zástupců posoudí odborný pracovník PPP (psycholog nebo speciální pedagog). Vyšetření školní připravenosti je vhodné realizovat tehdy, jestliže je předškolní dítě nápadně neklidné, nedokáže se soustředit a vytrvat u jiných činností než je hra, je přecitlivělé nebo nepřizpůsobivé, má problémy v řeči, při kreslení nebo manipulacích s nůžkami, kostkami, drobnými předměty, stavebnicemi, apod., není schopno napodobit rytmus, odmítá se učit říkanky a špatně si je pamatuje, odmítá stavět puzzle a podobné skládačky, atp. Rodiče projevy nezralosti u svých dětí většinou sami správně rozpoznají, nebo je na ně upozorní učitelky ve školce.

Vyšetření školní zralosti v PPP probíhá na základě žádosti zákonného zástupce, žádost je vhodné podat po zápisu do 1. ročníku. Vyšetření zpravidla probíhají až v průběhu dubna a května vzhledem k tomu, že během posledních měsíců před nástupem do školy dítě ještě intenzivně vyspívá a biologicky vyzrává a není proto vhodné vyšetření provádět příliš brzy.
K vyšetření je vhodné zajistit dotazník z MŠ, kde se k připravenosti dítěte pro zaškolení vyjadřují učitelky z MŠ, případně zprávu jiného odborníka (psychologa, logopeda, odborného lékaře, apod.), je-li dítě v jeho péči.
Vyšetření je završeno pohovorem s rodiči o výsledcích a vyplývajících doporučeních, výstupem je písemná zpráva.

Odložení školní docházky o 1 rok (OŠD)
Žádost o OŠD podávají zákonní zástupci dítěte písemně (formulář poskytne škola) řediteli školy, kde dítě bylo u zápisu (k zápisu do školy mají povinnost dostavit se všechny děti, které dosáhly věku 6 let v rozmezí od 1.9. předchozího roku do 31. 8. t.r.). K žádosti je třeba doložit doporučení školského poradenského zařízení (PPP, SPC) a současně dětského lékaře nebo klinického psychologa. Žádost je třeba podat do 31. 5. daného roku.
Lékař by se měl vyjadřovat k somatickému vývoji a zdravotnímu stavu a ŠPZ k psychosociálnímu vývoji dítěte. V případě projevů psychosociální nezralosti dítěte u zápisu je důležité vyšetření v PPP uskutečnit (u výraznějších vad řeči v logopedickém SPC) nejen z hlediska získání podrobné diagnostiky, ale i možnosti poskytování následné péče (např. nabídky stimulačních programů).

Odložení školní docházky dítěti je v kompetenci ředitele školy, kde je dítě zapsáno k povinné školní docházce – ředitel rozhodne o odkladu ŠD dle §37 odst.1 školského zákona 2004/561 Sb., jestliže doložená doporučení k OŠD jsou kladná.

Existuje také možnost dodatečného odkladu školní docházky u dětí, které do školy sice nastoupí, ale nejsou schopny se pro nezralost na školní zátěž adaptovat. Se souhlasem zákonného zástupce může ředitel školy rozhodnout o dodatečném OŠD v průběhu prvního pololetí školního roku, ve kterém dítě nastoupilo do 1. třídy (do 31. 1.).

Předčasný nástup do školy
Případný zájem o předčasný nástup školní docházky konzultujte prosím v příslušné Pedagogicko psychologické poradně.


Doporučená literatura
Budíková a kol.: Je vaše dítě připraveno do první třídy?, Brno, ComputerPress
Doležalová, J.: Rozvoj grafomotoriky v projektech, Praha, Portál
Jucovičová, D., Žáčková, H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole, Nakladatelství D&H, 2001
Klégrová, J.: Máme doma prvňáčka, Praha, Mladá Fronta, 2003
Kropáčková, J.: Budeme mít prvnáčka, rady pro rodiče dětí od 5 let, Praha, Portál, 2008
Looseová, A.C., Piekertová, N., Dienerová, G.: Grafomotorika pro děti předškolního věku, Praha, Portál
Mlčochová, M.: Šimonovy pracovní listy 1-10, Soubor pracovních listů pro rozvoj různých dovedností pro předškolní děti, Praha, Portál 1999
Verecká, N.: Jak pomáhat dětem při vstupu do školy, Je vaše dítě zralé pro školu? A vy? Praha, Lidové noviny, 2002


SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A CHOVÁNÍ (integrace, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga)
Specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie)
Pod tento termín můžeme zahrnout celou skupinu poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole. Další termíny jsou vývojová porucha učení, porucha učení, či specifická vývojová porucha učení (SPU).
Jedná se o poruchu v jednom nebo více psychických procesech nutných k porozumění nebo užívání řeči, ať mluvené či psané, projevující se nejčastěji nedokonalou schopností číst (dyslexie), psát (dysgrafie), ovládat pravopis (dysortografie) nebo počítat (dyskalkulie). Pojem SPU nezahrnuje děti, jejichž výukové obtíže jsou v zásadě důsledkem poruch zraku, sluchu nebo motoriky, opoždění rozumového vývoje, citových poruch nebo málo podnětného prostředí.
Projevy SPU se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoje dítěte, zpravidla po nástupu do 1.ročníku ZŠ.
 
Specifické poruchy chování
Můžeme se setkat s různým označením – lehké mozkové dysfunkce (LMD) – dřívější termín, nyní je častěji nahrazován termíny: syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou (ADHD) nebo syndrom poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD).
Tyto poruchy jsou spojeny s odchylkami funkce centrální nervové soustavy. Děti, které mají tyto poruchy chování mají často průměrnou až nadprůměrnou inteligenci, velmi často se k poruše chování přidružují i poruchy učení, mohou mít obtíže s navazováním přátelství, doma v rámci rodiny. Jsou nadměrně živé, upovídané, ale opravdu lišit se začnou až ve škole, kde nevydrží na místě, nedokáží soustředěně pracovat jako ostatní vrstevníci, vyrušují, vykřikují, nedokáží ovládnout své emoce, jednají impulzivně, tedy bez domýšlení důsledků, nejsou schopny organizace práce, plánování. Učení je pro ně tedy nesmírně náročné. Nesoustředěnost jim znesnadňuje osvojení si některých motorických dovedností, jako je třeba plavání, jízda na kole. Mívají potíže s respektováním společenských pravidel, což jim komplikuje navázat kamarádské vztahy.
 
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami
Žáci s diagnostikovanou specifickou poruchou učení nebo chování (dále SPUCH) patří mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami dle školského zákona, tedy Zák. č. 561/2004 Sb., § 16, konkrétně žáky se zdravotním postižením.
Dle § 16 tohoto zákona mají tito žáci právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, mají právo na vytvoření nezbytných podmínek, které takovou formu vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy i PPP. Při hodnocení školních výkonů se přihlíží k povaze jejich postižení nebo znevýhodnění. Tito žáci mají nárok na užívání speciálních učebnic a pomůcek. Zákon také umožňuje řediteli škol zřizování tříd, příp. oddělení pro děti se SVP a také zřízení místa asistenta pedagoga.
Zákon rovněž umožňuje upravit pro tyto žáky délku vyučovací hodiny a hodnotit je slovně (§ 26 a 51 školského zákona) – viz dále Výňatky z legislativy.
 
Integrace
Individuální integrace v kmenové třídě základní školy je nejčastější formou speciálního vzdělávání žáků a studentů se SPU(CH). Jejím cílem je nastavit metody práce a formy přístupu tak, aby tito žáci mohli ve škole pracovat dle svých možností bez pocitu neúspěchu.
Legislativní rámec pro integraci poskytuje vyhl. č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Individuální vzdělávací plán (IVP)
Pro integrované žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může být na základě doporučení PPP vytvořen IVP. O IVP žádá ředitele školy zákonný zástupce žáka. Jedná se o dokument, který vychází z dohody mezi žákem, jeho zákonným zástupcem a školou.
V souladu s § 6 vyhl. č. 73/2005 Sb. vychází IVP ze školského vzdělávacího programu příslušné školy, za jeho vypracování zodpovídá ředitel školy. Je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1  měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. IVP plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. PPP sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v IVP a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. Obsah IVP přesně stanovuje výše uvedená vyhláška, § 6, odstavec (4).

Asistent pedagoga
Funkce asistenta pedagoga je jedním z podpůrných opatření při vzdělávání, dětí, žáků a studentů se SVP. Asistenta pedagoga doporučuje PPP pro děti s těžkými formami postižení – jejich vzdělávání musí být natolik individualizované, že je pro jediného učitele nemožné věnovat se v potřebné míře konkrétnímu žákovi a zároveň ostatním dětem.